Jak jsme každý sám a přece společně velikonočně tvořili

Letos byly velikonoční svátky opravdu netradiční. A jakkoli netradiční se mohly zdát dospělým, o to více podivnější byly pro nás, děti. Žádné předvelikonoční tvoření ve škole ani ve školní družině, žádné společné klučičí těšení, jak na Pondělí velikonoční půjdou za holkami ze třídy na pomlázku, žádné holčičí domlouvání, jak na kluky tentokrát vyzrají, protože letos je přestupný rok. O to vše jsme letos byli ochuzeni. A většině z nás to bylo opravdu líto. Ale….

I když jsme nemohli být spolu, přesto jsme si Velikonoce na dálku společně užili. Týden před Velikonocemi jsme od paní učitelky dostali z prvouky úkol, abychom se každý doma pokusili vypěstovat si jarní osení. Semínka nám všem vyklíčila, a proto jsme si do vyrostlého jarního obilíčka doma ještě vytvořili velikonoční zápich v podobě slepičky.

Paní učitelka nám natočila video, jak se slepička vyrábí, video nám všem rozeslala a my jsme doma pak mohli vytvořit zápich. Fotky hotové slepičky a vyrostlého obilíčka většina z nás poslala paní učitelce a ona nám pak všechny fotografie rozeslala jako velikonoční pozdrav od našich kamarádů ze třídy.

Jak se nám to všem povedlo, se můžete podívat na fotografiích a věřte, že když jsme mohli alespoň na dálku vidět jeden druhého, udělalo nám to velikou radost. K tomu nám ještě napsala vzkaz i paní asistentka, takže jsme si všichni byli i o Velikonocích blíž, než by se zdálo.

druháčci z Áčka, paní učitelka M. Rolínková a paní asistentka Z. Horelicová