16. 10. 2012


Ozřejmit a oživit výuku by žákům měly všechny kulturní pořady, kterých se v průběhu školního roku se svými učiteli zúčastňují. Mezi oblíbené patří besedy se spisovateli. Zřejmě proto, že jsme měli štěstí a doposud na nich potkávali samé zajímavé lidi.

 

 

 

V říjnu letošního roku žáci1. a2. stupně besedovali se spisovatelkou Ivonou Březinovou. Autorka zaujala žákovské publikum poutavým vyprávěním o svých knihách a jejich námětech. Dokázala u mladších i starších žáků vzbudit zájem především tím, že je vtáhla do života svých hrdinů a hrdinek. Do života plného problémů, které jsou dnešním děvčatům a chlapcům velmi blízké. Její knihy vypráví o hrdinech propadajících závislosti na drogách, hracích automatech, zhoubných dietách.

Doufáme, že se Ivoně Březinové podařilo novohradské žáky přesvědčit, že kniha není žádná nudná záležitost nebo ztráta času, ale že čtenáře, který se odhodlá a začte, kniha pobaví, poučí, napne i potěší.

Mgr. Ivana Pelechová

 

Beseda se spisovatelkou Ivonou Březinovou

V úterý 16.10. jsme měli možnost  besedovat se spisovatelkou Ivonou Březinovou. Děti se dozvěděly, jak vzniká kniha a co je třeba udělat, aby se z nich stali spisovatelé. O tom, že povídání paní Březinové na děti silně zapůsobilo, svědčí spontánní reakce chlapečka ze 2. třídy. Na dotaz, proč se hlásí, odpověděl: „Já už nechci být kovářem, já chci být spisovatelem.“ Paní Ivona Březinová dětem představila i některé své knihy. Po návratu do třídy se žáci s nadšením vrhli na vymýšlení vlastních příběhů k oblíbenému obrázku. O výsledky našeho snažení se s vámi rádi podělíme.

 

Hrací deka 

Vojta

Bylo nebylo na dalekém severu Kanady žilo medvídě Tobi se svojí mámou Majdou. A to medvídě mělo narozeniny a od hejkala Tembiho dostalo deku. Ale nebyla to jen tak obyčejná deka. Byla to hrací deka. Kdo pod ni vlezl, stal se malým hravým medvídětem. Máma Majda to ovšem nevěděla, a tak pod tu deku jednou vlezla. A jestlipak víte, co se stalo? No co by se stalo! Bylo z ní medvídě! A tak si v té dece dvě medvíďata hrála a hrála, až dostala hlad a žízeň. Kdo je teď nakrmí? Začali naříkat. Hejkal Tembi to uslyšel a přišel zjistit, co se děje. Z pod deky vytáhl Majdu a z ní byla zase medvědice. Dala Tobimu i Tembimu najíst a to je konec. Ale možná už teď prožívají všichni další dobrodružství!!!

 

O štěňátku

Lenka

Žila jedna psí maminka jménem Asta, která měla malého neposlušného synka jménem Ben. Jednoho dne šel Beník se svou maminkou na procházku. Vydali se do lesíka, kde pozorovali zvířátka. Maminka říkala: „Drž se vedle mě, ať se neztratíš!“ Ale Beník neposlechl. Rozběhl se za zajícem a najednou zjistil, že se ztratil. Nevěděl, co dál. Bál se, že už maminku nikdy neuvidí. Začal štěkat. Najednou uslyšel, že mu maminka odpovídá. Rozběhl se tím směrem, odkud slyšel štěkání. Uviděl maminku a byl moc rád, že už nebude nikdy sám. Slíbil jí, že už nikdy neuteče a mohli se vydat domů.

Mgr. Alena Štajnerová a žáci 3.A